VYSÍLAČ TOPOLNÁ 270 (dříve 272) kHz

Lokalita: Uherské Hradiště – Topolná
Souřadnice: 17°31′41″E 49°07′14″N
Nadmořská výška: 180 metrů
Frekvence: 270 kHz
Výkon: 50 kW, provoz vysílače: po-pá 5.00-24.00 hodin, so-ne 6.00-24.00 hodin

Šířený program: Český rozhlas 1 Radiožurnál, vysílač je také součástí systému RADIO-HELP, kdy zprostředkovává přenos informací v mimořádných situacích. Pro tyto účely je do stávajícího analogového dlouhovlnného vysílání rozhlasového vysílače, superponován digitální signál formátu HD Radio

Počet vysílacích věží: 2, výška vysílacích věží: 270 metrů. Stožáry samotné jsou 250 metrů vysoké, ale mají ještě dolaďovací nádstavce, takže jejich špičky ční ve výšce 270 metrů nad okolní rovnou krajinou. V oficiálních přehledech se proto udává výška jen 250 metrů a tím jsou na 12. místě v žebříčku nejvyšších staveb v ČR (rok 2016) https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_staveb_v_%C4%8Cesku
a 395 – 396 místo na světě v průmyslových stavbách (rok 2016)
http://skyscraperpage.com/diagrams/?searchID=72970178&page=16

Vysílání na dlouhé vlně 270 kHz v historickém kontextu

1923 – Začátky rozhlasového vysílání. Ve Kbelích dne 18. května začíná vysílat český, tehdy soukromý, rozhlas „Radiojournal“ na vlně 1025 metrů /292,5 kHz výkonem 1 kW (Tehdy ještě nebylo pásmo dlouhých vln přesně stanoveno, proto ten kmitočet mimo dnešní pásmo DV, vysílalo se již od 50 kHz až do 1500 kHz). Tento vysílač vysílal do 28. února 1925. Nový vysílač Radiojournalu, s.r.o. vysílal od 21. února 1925 již v pásmu dnešních středních vln, na vlně 550 metrů / 545 kHz výkonem 0,5 kW z Prahy-Strašnic a od konce roku 1925 byl nahrazen modernějším 5 kW vysílačem na vlně 360 metrů / 832,8 kHz. (Strašnický 0,5 kW vysílač byl poté převezen do Bratislavy, kde byl v pravidelném provozu od 23. října 1926).

1934 – Konference v Luzernu. Definovala se vysílací pásma, pásmo dlouhých vln se omezilo na úsek od 155 do 281 kHz. Všechny stanice musely změnit své kmitočty, aby se vešly do nově definovaného pásma.

1939 Po okupaci Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byl rozhlas sloučen s německým protektorátním vysíláním do skupiny Sendegruppe Böhmen und Mähren. Všechny vysílače byly obsazeny německými vojáky.

1939 – V Liblicích byl instalován a spuštěn dlouhovlnný vysílač na kmitočtu 191 kHz / 1571 metrů s výkonem 20 kW. Němci tímto vysílačem rušili zahraniční odbojové vysílání ze zahraničí. Vysílán byl program Deutslandsender – Reichsrundfunkgesellschaft, Sendergruppe Böhmenund und Mähren.

1945 Na počátku Pražského povstání 5. května je na kmitočtu 191 kHz v 12.33 odvysílána výzva českého lidu k ozbrojenému povstání. V 13.15 hodin byl vysílač na německý příkaz vypnut. Až 8. května v 8.15 začíná vysílač vysílat pouze české revoluční vysílání. Počátkem června bylo obnoveno vysílání Československého rozhlasu s výkonem 10 kW program Československo I. (Československo si ponechalo tento dlouhovlnný kmitočet po nacistech, proto je v některých pramenech vysílání na dlouhých vlnách označováno jako válečná kořist).

1947 – Stanice Československo I. se muselo přestěhovat na kmitočet 155 kHz z důvodu obnovení vysílání německého rozhlasu z východního Berlína na kmitočtu 191 kHz.

1948 – Evropská rozhlasová konference v Kodani. Nedostatečné pokrytí okrajových oblastí evropských států a velké rušení zahraničními vysílači (řada zahraničních vysílačů používala frekvence, které jim nebyly na konferenci v Luzernu přiděleny) vedlo v roce 1948 k uspořádání velké Evropské rozhlasové konference. Takzvaný Kodaňský plán rozdělil 15 vysílacích kanálů odstupňovaných po 9 kHz v pásmu dlouhých vln konkrétním státům. Úspěchem Československé delegace bylo především získání dlouhovlnného kmitočtu 272 kHz pro pokrytí celého státu z vysílače Topolná s výkonem 400 kW (v rámci přerozdělení evropských kmitočtů se jednalo o výměnu za kmitočet 155 kHz, respektive 191 kHz) a také získání čtyřech výlučných středovlnných kmitočtů. Přechod na vysílání dle Kodaňského plánu se měl začít uskutečňovat k 15. březnu 1950.

1948 – Zestátnění Československého rozhlasu na státní podnik, uzavření hranic.

Evropský poválečný vývoj na dlouhých vlnách a jeho ovlivnění z SSSR

1950 – Započala stavba nového vysílacího střediska v Topolné. Vysílací budova byla dokončena v druhé polovině následujícího roku. Anténní stožáry dali dohromady pracovníci Hutních montáží Ostrava. Technologické zařízení přijíždělo po částech do železniční stanice Napajedla, kde bylo ručně překládáno na nákladní auta a převezeno na stavbu. Dát dohromady technologické zařízení tak, aby bylo schopné (zatím jen zkušebně) vysílat trvalo zhruba 4 měsíce. V prosinci 1951 byly již v provozním sále dva vysílače Tesla DRV 200 a s vysíláním se dlouho nečekalo.

1951 – Poprvé se signál z nového vysílače v Topolné rozletěl 22. prosince 1951, zkušebně vysílal až do 20. února následujícího roku. Během tohoto období probíhaly různé testy a všelijaká měření.

1952 – Oficiální spuštění dlouhovlnného vysílače je datováno právě na 20. února 1952, tehdy se vysílalo se 400 kW (2 x 200 kW).Od samého počátku vysílala Topolná program stanice Československo I.

1953–1973  Speciální provoz vysílače na dlouhých vlnách z Topolné. Dne 22. září 1953 byl jeden z vysílačů upraven pro speciální provoz na kmitočtu 173 kHz (rušení zahraničního vysílání, na 173 kHz vysílal z Mnichova vysílač Hlasu Ameriky v ruštině, polštině, angličtině a němčině), ale již 22. května 1960 byl opět upraven zpět pro vysílání na 272 kHz. Ale od  8. března 1963 do 31. května 1963 byl první vysílač DRV 200 – 01 využíván opět pro speciální provoz. A od 1. června 1963 vysílaly opět oba vysílače DRV 200 program Československo I. na kmitočtu 272 kHz. V listopadu roku 1968 byla vykonána rekonstrukce hlavního usměrňovače prvního vysílače a opět od 12. prosince 1969 do 15. listopadu 1973 byl na prvním vysílači zvláštní provoz (vysílán byl program Radia Maják z SSSR na kmitočtu 173 kHz). Po rekonstrukci VN polovodičového usměrňovače 15. listopadu 1973 byl první vysílač předán zpět do provozu na 272 kHz pro vysílání Československého rozhlasu. Za zmínku ještě stojí, že v roce 1957 byl na Topolnou ještě nainstalován vysílač pro krátké vlny a vysílal od 10. března. 1957 do 9. června 1958 na vlnové délce 49 metrů.

1970 – Nová stanice Hvězda začala vysílat 31. srpna 1970 v 8.30 hodin. Stala se tak druhým celostátním programem Československého rozhlasu. Od začátku se jednalo o publicisticko-hudební náplň programu, s důrazem na šíření komunistické propagandy. Po několikajazyčném ohlášení začal program instrumentální verzí budovatelského pochodu Směr Praha, Právě první tóny této písně se na dalších skoro 30 let staly staniční znělkou. Hvězda vysílala zpočátku do druhé hodiny ranní, ale od 1. ledna 1973 dostala širší prostor a jako jediný okruh Československého rozhlasu vysílala 24 hodin denně.

1972 – Prestižní postavení dlouhovlnného vysílače ještě zvýraznil Ženevský plán, který platí dodnes. V souladu s ním bylo vydáno Usnesení vlády ČSSR č. 228 ze dne 24. srpna 1972, které přineslo koncepci rozvoje vysílací a přenosové sítě Československého rozhlasu a schválení výstavby vysokovýkonných vysílačů v ČSSR.

1975 – Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce vysílacího střediska Topolná. Program stanice Hvězda byl ale vysílán po celou dobu rekonstrukce až do roku 1978 z náhradního vysílače Litovel, ale pouze s výkonem 43 kW.

1978 – Rekonstrukce trvala do 15. listopadu 1978, kdy byl zahájen zkušební provoz dvojice vysílačů DRV 750 ve sdruženém provozu – s celkovým výkonem 1500 kW do směrového anténního systému ARPO, který vznikl rekonstrukcí původních stožárů. Stožáry samotné jsou 250 metrů vysoké, ale mají ještě dolaďovací nádstavce, takže jejich špičky ční ve výšce 270 metrů nad okolní rovnou krajinou. Použitý anténní systém byl čtvrtvlnný s bočníkovým napájením v 60 m. Vyzařovací diagram je všesměrový se zvýšeným vyzařováním ve směru východ – západ (ve tvaru Československa). Rekonstrukce stála 70,4 mil Kčs.

1981–1983 Další úpravy a modernizace vysílače. 11. března 1981 pracovaly vysílače DRV 750 s upravenou modulací. Od 27. prosince 1982 je dosavadní sestava přístrojů umožňující komprimovaný provoz nahrazena zařízením LK 12. V roce 1983 došlo k nahrazení elektronkových (4 x EL 803 S) I. a  II. NF  stupňů polovodičovými (MDA 2020). Obrovský výkon vysílače šíří program při dobrých podmínkách až na Madagaskar, Japonska a do Severní Ameriky.

1989 – Na základě rezoluce č. 500 Mezinárodní Telekomunikační Unie ze dne 6. února 1988 došlo 1. října 1989 k přeladění vysílače z dosavadních 272 kHz na nynějších 270 kHz. Přeladění o 2 kHz níže se týkalo i dalších vysílačů na dlouhých vlnách.

1989 – Sametová revoluce, pád komunismu, od 16. prosince 1989 se stanice Hvězda přejmenovala na Československo.
1993  31. prosince 1992 rozpad Československa, od 1. ledna 1993 se stanice Československo přejmenovává současně se vznikem České republiky na Český rozhlas Radiožurnál.

1994 – Posledního ledna roku 1994 musel nový Český rozhlas snížit výkon svého vysílače na 750 kW – to znamenalo vypnout jeden vysílač, protože si již nemohl dovolit tak vysoký výkon, navíc po odtržení Slovenska ubylo posluchačů i financí.

1995 – Z důvodu dosáhnout co největší úspory elektrické energie  byla v roce 1994 a 1995 provedena obnova hlavního usměrňovače. Klasický polovodičový diodový zdroj byl nahrazen řízeným tyristorovým zdrojem. Vysílač je tedy provozován s tzv. „řízenou nosnou vlnou“.

1997 – V roce 1997 se přes Moravu přehnali ničivé povodně, které se nevyhnuly ani vysílacímu středisku u Topolné. Provozní budova byla ve dnech 7. až 22. července zatopena až do výše 108 centimetrů. I přesto se ale podařilo, aby vysílač po celou dobu zajišťoval vysílání Radiožurnálu, který podával informace pro postižené obyvatele.

1997–1999 – Po záplavách započala oprava a modernizace.Byly  nahrazeny mechanické rychlé ochrany výkonových elektronek RD 250 VM elektronickými ochranami. V roce 1998 byl nahrazen elektronkový (1 x GU 50 a 1 x RE 1000 F) I. a II. VF. stupeň polovodičovým a v roce 1999 byla provedena montáž ochran G1 elektronek RD 250 VM.

2001 – Dne 16. října rozhodla vláda ČR o privatizaci Českých radiokomunikací společnosti Bivideon, B. V. Amsterdam, vládou s většinovým podílem ČSSD a 30. listopadu ukončení privatizace Českých radiokomunikací převodem 6 817 000 000,- Kč za 51,19 % akcií na Fond národního majetku dne 16. října.

2002 – Od 1. leda 2002 je výkon vysílače snížen z finančních důvodů na 650 kW. Jeho dosah se tímto opatřením nadále snižuje, přesto je stále slyšet velmi dobře i v zahraničí. Na základě požadavku vedení stanice ČRo 1 – Radiožurnál (z důvodu dosažení úspor) došlo od 1. ledna 2002 i ke snížení ročního objemu provozních hodin o 313 a zároveň i nákladů na 23 mil Kč ročně.

2004 – V následujících letech musel kvůli nedostatku financí Český rozhlas značně omezovat provoz na středních vlnách, v roce 2004 to dospělo vrcholu – ČRo vypnul celou dosavadní AM síť ČRo 6 a sloučil sítě ČRo 2–Praha a ČRo 6 do jediné, přičemž ještě bez Jihlavy a Strakonic, které byly vypnuty.  Tímto krokem rozhlas ušetřil náklady 53 miliónů.  Vedení ČRo vyhrožovalo i vypnutím Topolné, ale zvedla se velká vlna nevole od posluchačů. Výkon na dlouhovlnném vysílači se snižuje na technické minimum, které kolísá kolem 500 kW.

2014 – Dne 27. února 2014 měl být poslední vysílací den na kmitočtu 270 kHz. Rozhodnuto ale bylo, že Český rozhlas bude i nadále vysílat stanici Radiožurnál na dlouhých vlnách. S Českými Radiokomunikacemi se dohodl na prodloužení provozu z vysílače Topolná o tři roky, do konce února 2017. Stožáry, které v minulosti pokrývaly celou Evropu, však výrazně sníží výkon jen na 50 kW. „Takže ten poměr výkon – cena se stále zhoršoval. A musíte si uvědomit, že dlouhá vlna je energeticky, a tudíž i ekonomicky nesmírně náročná. Jenom pro představu, vysílač v Topolné má při plném výkonu spotřebu jako malé okresní město o deseti tisících obyvatelích. Takže je to taková malá elektrárna. Náklady, které v roce 2013 na dlouhou vlnu činily 17,5 milionu korun, se podaří snížit o 80 procent. Byla by to škoda, kdybychom přišli o toto spektrum, protože by o něj přišla i Česká republika a začal by kmitočet využívat někdo jiný“ řekl ředitel Českých radiokomunikací Marcel Procházka s tím, že dlouhé vlny se používají například při komunikaci na ponorkách nebo v dolech. Přesný počet lidí, kteří denně poslouchají Radiožurnál na dlouhé vlně, se podle rozhlasu nedá změřit. Týdenní poslech vykazuje i dnes zhruba cca 117.000 posluchačů.

2017 – ? Český rozhlas má smlouvu s Českými Radiokomunikacemi do konce února 2017. Co bude po tomto datu?

Výborné fotoreportáže z dnes již historického provozu vysílače Topolná, ale i ze současnosti najdete zde

Zdroje:

Český rozhlas – historie

Historická data vysílání v Topolné

Prodloužení vysílání na dlouhé vlně v roce 2014

19 thoughts on “Vysílač Topolná – historie vysílání

  1. Byl jsem v roce 1990 v Italii a nase vysilani na dlouhe vlne tam bylo slyset velice dobre.Doufam,ze zvitezi zdravy rozum a vysilani zustane zachovano.Ukoncenim provozu by utrpeli predevsim nasi krajane v zahranici,pro ktere poslech rozhlasu predstavuje spojeni s domovem.Podobne snahy probihaly jiz kratce po revoluci,ale nastesti byly zazehnany.Primlouvam se take proto,aby se vysilalo I v nocnich hodinach.

    1. Dobrý den, nedá mi to, abych nereagoval, bylo by vhodné, aby tady ČRo byl opět pro lidi, kteří si jeho provoz platí a aby se vysílalo i ve večerních hodinách a navíc i se zvýšením vysílacího výkoun tak, aby aspoň do toho Chorvatska ten signál ve večerních hodinách doletěl. Odůvodnění ze strany ČRo mě před lety zvedlo ze židle. Vysoce postavený představitel ČRo (na jméno a funkci si po těch letech již bohužel nevzpomínám) totiž řekl, že lidé v zahraničí, pokud chtějí poslouchat ČRo, tak mají poslouchat vysílání přes internet. Ten člověk byl úplně mimo realitu, to jako, když jsu na dovolené v Chorvatsku, nebo v Itálii, tak mám platit drahá roamingová internetová data na mobil, nebo noťas a tímto způsobem poslouchat ČRo? Kolik bych za to asi tak zaplatil, kdybych třeba jen půlhodinu denně večer poslouchal nejdůležitější zprávy? Věřím tomu, že on se svým platem několika desítek tisíc korun ve vedoucím postavení si to asi může dovolit, ale kde na to mají vzít obyčejní lidé s obyčejným platem? Škoda, že ČRo má takový arogantní a výsměšný postoj ke svým posluchačům, kteří si mimochodem jeho provoz platí. A srovnávat nás se západní Evropou, kde sice AM vysílače vypínají také, což je sice pravda, jenže tam mají daleko kvalitnější pokrytí na FM a hlavně pro západoevropského občana není problém na dovolené utrácet za roamingové data, když mají mnohem vyšší platy než my, že… navíc i levnější a kvalitnější roamingové služby než my…. Od té doby, co ČRo přestal vysílat velkým výkonem jsem na ČRo zanevřel a přeladil jsem na soukromá rádia. A když jsem v zahraničí, tak se prostřednictvím některé neplacené wifi podívám na zprávy na seznamu. Ať se ČRo nediví, že mu ubývají posluchači, když k nim má takový přístup.

      1. Děkujeme za komentář. Máte pravdu, více lidí z vedení tehdy hovořilo o doporučení poslouchat ČRo1 na internetu v zahraničí, mimo jiné zcela prokazatelně ředitel programového centra Českého rozhlasu Ondřej Nováček Zdroj této informace je zde:

        http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/cro-prodluzuje-vysilani-po-dlouhych-vlnach-vysilac-z-50-let-nahradi-novy–1321068

        V článku se dále píše, že ČRo1 ubylo posluchačů vlivem rozšíření stanice na VKV. To si myslím, že není tak úplně pravda, spousta lidí poslouchala program na DV na Slovensku a v celé Evropě. A právě o tyto posluchače ČRo1 přišel. Byla to výsada a velká výhoda ČRo1 oproti soukromým stanicím, nikdo z vedení si toto neuvědomil a tuto výhodu pánové z vedení nevyužili a dokonce dobrovolně zahodili. Jasně, výkon 650 kW je v dnešní době těžko udržitelný, ale myslím si, že třeba i 200 kW by do toho Chorvatska už aspoň za tmy dosáhlo – chtělo by to vyzkoušet. Pánové si ale naštěstí uvědomili, že v našich východních a severních kopcích mají na VKV tak špatné pokrytí, že úplným vypnutím vysílače by ČRo1 přišel o mnoho posluchačů. Ještě jedna věc, za úbytek posluchačů může právě ta věc, že program ČRo1 prostě stále nedokáže konkurovat svou kvalitou soukromým rádiím a nedokáže si ani vážit posluchačů, kteří si ho navíc musí i platit, takže, což právě dokládá i Váš příspěvek, posluchač nakonec sáhne po soukromé stanici. Opravdu kvalitní program by si člověk rád naladit i na DV, pokud by neměl jinou možnost a byl by za to rád, tak jako se dříve poslouchalo Rádio Luxembourg na 1440 kHz a nikdo neřešil někdy i silné úmyslné rušení komunistickým režimem. Platit extra data za roaming v zahraničí nikdo nebude, přes wifi to většinou nejde, nebo se to trhá, takže si každý raději pustí místní rádio v cizím jazyce.

        1. Je to pravda, Radiořurnál prostě není schopný konkurovat soukromým rádiím, řekněme si na rovinu, že v Radiožurnálu nejsou žádné pořady, jen nejuniverzálnější a nejkomerčnější směs hudby a mluveného slova. Jediné, co je dobré, je zelená vlna pro řidiče. Jinak žádný pořad, na který by se člověk těšil, nebo kvůli kterému by byl ochoten přeladit večer ze soukromého rádia, nebo dokonce vypnout TV. Dokonce i pořad Noční proud, ketrý jsem měl moc rád, zrušili. Tam prostě není nic, ani písničky na přání, hitparáda – vůbec nic, nechali jenom pořad pro romy. Když se podíváme vedle do Rakouska, vysílá tam program O3 – každý večer nějaká hitparáda, písničky na přání, v pátek večer hitparáda O3 a po ní klubová hudba, v neděli večer odlies blok. Přitom jsou samozřejmostí velice aktuální informace pro řidiče. A nejzajímavější na tom je, že O3 není definovaný program jako pro mládež – pro mládež v Rakousku vysílá FM4 (obdova našeho Radio 4 Wave), takže Radiožurnál by se měl srovnávat právě s O3, což ale nejde, protože Radiožurnál není schopen ani tak dlouho po revoluci udělat program, který by posluchače přitáhl. Pak ať se nediví za úbytek posluchačů.

          1. Musím s Vámi opět souhlasit. Taky nevím, proč bych si ČRo1 měl večer pustit. Pořad pro Romy patří žánrově na ČRo2. Jediný pořad, který zůstal, je Zápisník zahraničních zpravodajů, ovšem v neděli ráno, kdy každý normální člověk spí, nebo vaří na nedělní oběd. ČRo1 poslouchám jen občas, když jsu na cestách a přiznám se, že večer taky poslouchám zahraniční rozhlas – hlavně německý rozhlas ze satelitu. Z OE3 a německých rádií by si ČRo měl vzit příklad. Přitom slušný a poslouchaný program by se z ČRo1 dal lehce udělat, stačilo by, aby se vrátilo pár osvědčených pořadů a něco nového by se přidalo. Určitě by se měl vrátit Noční proud, oblíbená byla Zákruta, nějaký motoristický magazín by se mohl vrátit, hitparáda – lepší verze pořadu Start, písničky na přání, s mikrofonem za sportem, oldies okýnko, všechno by se dalo udělat, kdyby byla vůle. Ta zpravodajská dvacetiminutovka je taky blbost, kdo vydrží poslouchat kecání celou půlhodinu? Němci mají polední magazín, tj. jako kdyby se ta zpravodajská dvacetiminutovka promixovala s hudbou a vznikl by z toho zajímavý hodinový pořad. Případné aktuální informace pro řidiče a mimořádné události se dají hlásit i do těch pořadů tak, jak to dělají všechny moderní stanice. Čistě teoreticky by z ČRo1 šlo velmi lehce udělat opět oblíbený a poslouchatelný program. A pak taky ještě samozřejmě zvýšit úroveň nejen mluveného slova.

  2. Dle ČTÚ a ČRa podepsal Český Rozhlas dále jen ČRo dodatek k RVS Topolná a původní termín od 28.02.2017 – 28.02.2021 pozn. současná smlouva končí 28.02.2017 proto uvádím toto datum, byl prodloužen na datum 28.02.2017 – 31.10.2021. Dále ČRo uzavřel smlouvu na všechny Středovlnné Vysílače s ČRa a na kmitočty s ČTÚ také do 31.10.2021. Topolná bude vysílat minimálně do 31.10.2021.
    Výkon a všechny technické parametry zůstávají stejné jako nyní.

    1. Mnohokráte děkujeme za nejaktuálnější informace a máme radost, že vysílač bude vysílat i nadále, ovšem ty parametry by se mohly trochu zlepšit, 50 kW výkon je opravdu málo. Minimálně by aspoň mohli zlepšit modulaci, která je momentálně dobrá jen pro mluvené slovo.

      1. Není zač. Máte pravdu s tou modulací. Na léto 2016 byla plánována oprava a rekonstrukce RVS Topolná zejména nový nátěr stožárů atd…. Nakonec ČRa od této plánované rekonstrukce upustili a proběhla pouze jednodenní výluka na tzv. udržovací práce tzn. natřít jen tam, kde není barva nebo je poškozená, minimální a nutná údržba budov atd…… Tady u Nás ( bydlím cca. 15km od Liblic) slavilo RVS Liblice 28.12.2016 40 let provozu (nynější stožáry Liblice B) a loni na konci léta byla na RVS Liblice výluka, která trvala 15 dní (náhrada, záložní středisko Liblic- RVS Praha-Zbraslav, výkon: 40kW). Zde dostali oba stožáry nový nátěr, kotvící lana též mají nový ochranný nátěr, proběhla generální oprava a údržba anténího systému, feedrů a vysílací techniky včetně modernizace el. rozvodů, baráky v areálu jsou opravené včetně nové fasády a některé jsou i zateplené + byla nainstalována nová chladící technika k vysílačům a také areál dostal nové oplocení. Je to nádhera, úplně jako nové, byl jsem se tam 3x podívat osobně. Snad se poštěstí i RVS Topolná.

        1. Tak doufam, že Čra od rekonstrukce upustily jen proto, že nevěděly, jak to dopadne s prodloužením smlouvy, ale teď se v létě do rekonstrukce pustí. Ty Liblice musí vypadat teď pěkně… Liblice mají stále velký výkon, díky kterému je vysílač slyšitelný po setmění i daleko v Evropě, navíc mají výbornou modulaci a velice příjemný poslech, stejně tak, jako u nás vysílač Dobrochov. Zajímavé je, že střední vlny mají velmi dobrou modulaci, ale u Topolné to prostě nejde. Vypadá to, jako kdyby ten signál byl špatně odbaven, jako kdyby byl ten signál vysílán přemodulovaně a přeřvaně, jako kdyby na stupnici indikace síly signálu blikaly ty ledky hodně vysoko v červených číslech a navíc měl i nastaveno moc výšek. Na mluvené slovo to tak nevadí, navíc to může být plus co se týká srozumitelnosti ve větších vzdálenostech od vysílače, ale u vysílání právě hutnějších hudebních skladeb je to katastrofa. A jak to vypadá s poslechem Topolné u Liblic po snížení výkonu?

          1. RVS Topolná je zde slyšet ale zvýšil se šum o cca.25% a rušení je zde také slyšitelné více tak cca. o 20% ale není to katastrofa, je tomu rozumět i hudba je srozumitelná. V autě, kde mám rádio na DV (mám auto PEUGEOT 307 z roku 2002) rádio je originál tak je to zhruba stejné ale když vyjedu z obce a jedu po dálnici, kde je okolo jen pole, tak je to slyšitelné celkem dobře, zlepšení o cca. 10%, ovšem v Hradci Králové (tj. 50km od Liblic na východ směr k Topolné) tak tam se poslech výrazně zlepší. Ovšem rádio Jedynka (Polský Rozhlas 1) na AM- 225kHz, výkon: 1000kW (1MW) je zde slyšet všude parádně. Mne je sice 24 let ale nejraději poslouchám rádio Český Impuls na AM- 981kHz jak v autě tak i doma na rádiu, na Středních Vlnách. VS Praha-Líbeznice je odsud vzdálena 50km ale i s výkonem 10kW je zde Český Impuls slyšet parádně, ovšem rádio Dechovka, která odešla 02.01.2017 z VS Praha-Líbeznice na RVS Praha-Zbraslav, tak je zde slyšet špatně, ono totiž směr východ to je sem k nám je lom a ten utlumuje SV o 20%, ostatní směry jsou bez problému. Máme tu ještě VS Hradec Králové-Stěžery na AM- 792kHz, výkon 5kW ale ten tady 50km od Hradce nehraje příliš dobře ale co jsem se dozvěděl od rádia Dechovka, tak v lednu či v únoru 2017 budou zvedat výkon vysílače VS Hradec Králové-Stěžery na AM- 792kHz z 5kW na 10kW. Tak uvidíme.

  3. Děkujeme za naprosto perfektní report z Liblic, divím se, že ta Topolná tam je tak relativně dobře slyšet s tak slabým výkonem. Na PRW1 je krásně vidět odlišný přístup vedení Polského Rádia, kdy kladou velkou důležitost pro poslech PRW v zahraničí, navíc výborná čistá modulace a výborný čistý poslech. A to si ještě pamatuji provoz starého vysílače Konstantynow, který vysílal výkonem 2000 kW, to bylo slyšet naprosto všude. Poláci ale trochu podcenili údržbu, takže se v roce 1991 zhroutil. Současný vysílač postavili nový u Bydgoszczi v roce 1995. Ten Český Impuls by si zasloužil výkonnější vysílače, tady v Brně je slyšet velmi špatně.

    1. Ano, máte pravdu. Z RVS Moravské Budějovice-Domamil je to do Brna vzdušnou čarou asi cca. 55km a výkon 5kW není moc ale má to svůj důvod a to: Kmitočet AM-SV 981kHz je kmitočet přidělen ČR tedy náš národní kmitočet ale s regionálním omezením a to vzhledem k platnosti a závaznosti dohody ŽENEVA 1975 a ŽENEVA 1985 , které jsou stále platné a není důvod ho měnit či nahrazovat jinou dohodou. Dle dohod může kmitočet AM-SV 981kHz vysílat a to z/v regionu Praha a blízkém okolí max. výkonem 20kW a jiho-východní Čechy a jiho-západní část Moravy max.výkon 10kW v roce 1985 upraveno na max. 7kW a to s ohledem na okolní a ostatní státy a aby nedocházelo ke vzájemnému rušení s jiným státem. Kmitočet 981kHz se v letech 1976-1982 užíval v Praze z RVS Beránek ( středisko odstřeleno v roce 1985) a o pár set metrů dál bylo postaveno nové středisko, které stojí dodnes a to RVS Praha-Zbraslav, dále se ještě do roku 2003 užíval kmitočet 981kHz z VS Jihlava-Větrník, výkon: 7kW a vysílal ČSRo Praha od 04:00h do 22:45h+ vstupy z ČSRo- Brno , po roce 1993 ČRo 2-Praha non-stop, vypnutí vysílače a jeho zrušení nastalo rozhodnutím ČRo dne 31.01.2004. Program ČRo Dvojka dodnes vysílá z RVS Moravské Budějovice-Domamil na AM-SV 1332kHz výkonem 50kW. Tady něco málo z historie: Krátce po rekonstrukci na dvojici vysílačů Tesla SRV 7.1 dne 23.11.1978 vstoupily v platnost změny a závěry mezinárodní kmitočtové konference v Ženevě. Jihlavský středovlnný vysílač tedy od 23.11.1978 v ranních a nočních hodinách vysílal program stanice Praha na frekvenci 1593 kHz výkonem 7 kW. A v denní době program stanice Praha a krajského vysílání z Brna na kmitočtu 1332 kHz výkonem 14 kW. Od 23.5.1979 byl program stanice Praha a krajského vysílání odbavován pouze na frekvenci 1332 kHz výkonem 14 kW celodenně.
      V roce 1985 byl na stanici dodán limiter-kompresor LK12. Středovlnná rozhlasová vysílací stanice Jihlava až do své novodobé historie, nadále vysílala rozhlasový program na frekvenci 1332 kHz výkonem 14 kW celodenně. 18.6.1993 byly vysílače Tesla SRV 7.1 přeladěny z 1332 kHz na 981 kHz a program byl změněn na ČRo2 Praha, od tohoto data se už nevysílaly regionální vstupy z Brna. Pro vysílání byl použit pouze jeden vysílač SRV 7.1. Dne 1.2.1996 zahájil druhý vysílač Tesla SRV 7.1 vysílání programu ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa na kmitočtu 1233 kHz do společné antény s vysílačem SRV 7.1 programu Praha. Zároveň byl pracovníky Českých radiokomunikací OJM (oblast Jižní Morava) sestaven anténní domek pro kmitočty 981 a 1233 kHz.
      Ale zpět do současnosti: I když dnes by Rakousko, Německo, Slovensko či Polsko navýšení výkonu z 5kW na 10kW nijak nerušilo, protože žádná sousední země tento kmitočet nevyužívá, nejblíže tento kmitočet 981kHz užívá Itálie pro program RAI 4, výkon: 10kW. Ovšem dle platné dohody tak učinit nelze, rozpisy kmitočtů ŽENEVA 1975 A 1985 to nedovolují. Naše národní kmitočty bez omezení výkonu jsou: AM-DV 270kHz , AM-SV 639kHz , 954kHz , 1233kHz, 1332kHz a 1584kHz. Tady na těchto kmitočtech se nemusíme omezovat a můžeme vysílat jakým koliv výkonem chceme bez omezení, nutno ale ještě dodat, že kmitočet 1584kHz má v užívání Armáda ČR.

      1. Máte úžasné znalosti o rozhlasovém vysílání. Je to opravdu tak, na 981 kHz vysílá vysílač v italském Triestu, což je hodně blízko od našich hranic, takže zvýšení výkonu na tomto kmitočtu pro Radio Český Impuls nelze očekávat. Vysílač v Triestu na tomto kmitočtu vysílá navíc na nosném programu RAI 4 i speciální program – rozšířené zpravodajství a také program ve slovinském jazyce, i když to oficiální přehledy někde ani neuvádí. I dnes stále platí závěry z konferencí z Ženevy WARC ( https://en.wikipedia.org/wiki/World_Administrative_Radio_Conference
        ), někde jsem vícekrát četl, že pokud vysílač definitivně ukončí vysílání na nějakém kmitočtu a do určité doby neobnoví vysílání, tak ztrácí výhradní právo na tento kmitočet. Proto i ČRo měl strach, aby nepřišel o kmitočet 270 kHz (viz článek např. zde: http://www.digizone.cz/clanky/dlouhovlnny-vysilac-topolna-snizi-vyrazne-vykon-v-provozu-bude-jeste-dalsi-tri-roky/. Nevím ale jak to přesně je, protože by to znamenalo, že by se mohlo začít vysílat i na jiných volných kmitočtech. Jinak pro přehled vysílačů AM doporučuji http://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php?area=1&kHz=981

  4. Neda mi to,pridam vzpominku. Kdyz v r.78 najela Topolna na plny vykon, ozvali se rybari v dalekem Murmansku az za polarnim kruhem,jak je tam ta nase Hvezda pekne slyset. Dnes by slyseli jen veliky sum.

  5. Máte pravdu, stanice Hvězda na dlouhé vlně šla po setmění chytnout v celé Evropě, za dobrých příjmových podmínek bylo prokázáno šíření signálu až do Japonska, Severní Ameriky a dokonce i na Madagaskar. Bylo to ale způsobeno také tím, že stanice Hvězda patřila k východnímu bloku a SSSR nepovažoval za nutné tuto stanici rušit. Na kmitočet 272 kHz nebyl nasazen žádný vysokovýkonný vysílač v tzv. první rušící linii v SSSR. Tato linie byla tvořena vysílači vysokého výkonu, které byly rozmístěny v linii podél Evropy na území SSSR a které vysílaly program Radia Moskva nebo Radia Mayak do některého kmitočtu, na kterém vysílal rozhlas ze západní Evropy. Některé nevhodné kmitočty pro vedení SSSR byly zcela zarušeny dokonce i několika vysílači na stejném kmitočtu z více směrů. Takto SSSR rušil prakticky všechny západní kmitočty. Na 272 kHz vysílaly v SSSR jen dva lokální vysílače s velmi nízkým výkonem cca 100 kW a to v Orenburgu a Khabarovsku, takže to na šíření stanice Hvězda nemělo prakticky žádný vliv. Po snížení výkonu na 650 respektive 500 kW šel ČRo 1 v Evropě ještě slyšet, i když se šumem. Nyní po snížení výkonu je slyšet za dobrých podmínek maximálně v Rakousku. Do Itálie ten signál nedoletí, do Chorvatska také ne – jak se tady nahoře rozčiloval Unid. Ale také jemu musím dát za pravdu, byl jsem před lety po snížení výkonu v Chorvatsku, v Pule, kousek od hranic se Slovinskem a nebylo slyšet absolutně nic, dokonce i brzy ráno a večer pouze zvýšený šum. Podle mě je ale hlavní, že vysílač v Topolné stále ještě vysílá, že o tento kmitočet ČRo nepřišel. Navíc si je ČRo dobře vědom toho, že kdyby tento vysílač vypnul, přišel by o velké množství svých posluchačů, především na Zlínsku, kde není schopen pokrýt svým signálem kopcovité území signálem na VKV. Mimochodem, na stanici Hvězda pracoval hudební redaktor a DJ Jiří Vodrážka, je to jen shoda jmen, nebo s ním máte něco společného? 🙂

  6. Dobry den, dekuji za obsahlou odpoved. Toto jmeno a prijmeni jsem na Hvezde zaslechl take, jde vsak ciste jen o shodu jmen. Bydlim v Nasavrkach a v telefonnim seznamu jsem objevil v kraji dalsi dva jmenovce a to v Pardubicich a ve Chvalaticich. Neni nas sice jako Novaku, ale v ramci republiky by se nas jiste nekolik seslo.

    1. Děkuji za info, celkem by mě zajímalo, jak ti lidé z Hvězdy vlastně dopadli po roce 1989. Vím jen, že dále působil v ČRo hudební redaktor Jan Beneš, který měl s režimem problémy, protože hrál více anglicky znějících písniček, než byla komunistická norma. Směla se hrát jedna anglicky znějící písnička za hodinu a musela být vyvážená skladbou z SSSR, nebo z jiné východoevropské země. Někteří odvážlivci jako například zmíněný Jiří Vodrážka hráli dvě světové písničky za hodinu. Jan Beneš zahrál za hodinu klidně čtyři písničky nevyváženě a aby toho nebylo málo, tak ještě hrál světové hity v instrumentálních verzích, když už tam té angličtiny bylo moc 🙂

  7. Mate pravdu, v tehdejsi dobe prevazovala hudba sovetske provenience, Pugacevova zajiste prervala Vatikan svym Prosta, prosta, prosta, prosta, mam to v zive pameti. Tato skladba se hrala na Hvezde temer denne. Pisne zapadnich autoru znely spise sporadicky. Na polskem rozhlase vzdy v podvecer davali pulhodinu zapadni hudby a docela odvazne se k veci postavila vychodonemecka stanice Stumme der DDR se svymi dvouhodinovymi porady. I tato stanice dnes jiz neexistuje. Vzpominam take na Hudebni odpoledne na vlnach Svobodne Evropy moderovane Rozinou Pokornou Jadrnou, Karlem Krylem, Honzou Doubou a dalsimi. Vecer po setmeni bylo mozno chytit Radio Lucemburk. V nedeli odpoledne rovnez BBC vysilala hudebni porady na kratkych vlnach. I to je dnes jiz minulosti.

    Z predchozich prispevku jsem se docetl, ze oklesteny signal z Topolne dojde k Praze. Zajimalo by mne
    Jaka je situace na zapad od Prahy a zejmena na Plzensku. Mezi lety 1975 a 1978 kdyz probihala rekonstrukce byla situace obdobna, vykon 42 kW. V Praze to s bidou jeste uslo, ale v Beroune leda tak s radiem na uchu. Rovnez v Liberci byla tehdy hlucha mista. Je_li tomu dnes take tak, udelal Cesky rozhlas diru do sveta. V porovnani s Polskem nebe a dudy!

    1. Je to tak, z východoevropských zemí jsme na tom kromě SSSR, co se týká zahraniční hudby, byli nejhůř. V Maďarsku vysílalo Radio Danobius, které hrálo západní hudbu přes celý den, v NDR Vysílalo navíc i Jugendradio Radio DT64, v Polsku se vysílala na PRW západní hudba na všech programech, na PR1 byl každý den odpoledne Magazin Muziczny Rythm v sobotu s vlastní hitparádou, na PR2 ve večerních hodinách vysílalo Studio Stereo dokonce celé albumy zahraničních interpretů, na PR3 hitparáda v pátek po zprávách v 19 hodin (mimochodem tato hitparáda existuje dodnes ve skoro původní formě, program PR3 má navíc i skoro všechny znělky původní), na PR4 speciální programy pro mládež. V Jugoslávii bylo mnoho stanic vysílající zahraniční hudbu, k nám na Moravu se dostával signál Radia MM2 z Mariboru, v Bulharsku vysílalo Radio Horizont. Naproti tomu se u nás na Moravě dařilo komunistům velice dobře zarušit Svobodnou Evropu na SV, ale Rádio Luxemburg šlo chytnout krásně. Co se týká ČRo 1, ten vysílací diagram je směrován na Prahu, kolem Prahy to chytnout nějak jde, jak psal výše Petr Štědronský ve svém reportu. Když jsem ale byl v létě v Adršpachu, tak tam byl signál na hranici srozumitelnosti a zvýšeného šumu – podle terénu. Poláci vysílají stále výkonem 1000 kW a nehodlají ho omezovat, protože na dlouhou vlnu kladou velký důraz kvůli polákům pracujícím v zahraničí. Je zde vidět bohužel odlišný přístup vedení Polského rádia, než jaký má u nás vedení ČRo. Škoda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *